Ebus bus neřídil, ale papíry na to má

Zdroj: fotbaltrinec.cz

Tři zápasy, tři rozhodující branky. Toto se dá přirovnat pouze k jedinému muži druhé ligy a tím je nigérijský útočník v barvách Třince přezdívaný Ebus, celým jménem Ebus Onuchukwu Chukwubuka.

Pětadvacetiletý syn starosty vyměnil na konci srpna prosluněné Řecko za východ České republiky a přiblížil se k domovu své slovenské manželky Zuzany, s jejíž pomocí tento rozhovor vznikal.

Jak jste se dostal do Třince?
"Dostali jsme nějaké informace o klubu, od známého jsme dostali kontakt, žena se telefonicky spojila s klubem a dohodli jsme se."

V Třinci jste zhruba čtyři týdny, jste spokojen?
"Jsem velmi šťastný, všechno se mi tady libí, akorát s Čáslaví jsme měli šanci vyhrát, bohužel jsme neměli dost štěstí na to vstřelit další góly."

Jak se cítíte v ocelářském městě?
"Cítím se tady dobře. Lidí se ke mě chovají přátelsky, poznávají mě na ulici. Zatím jsem nepoznal žádné negativní vlivy."

Třinečtí fanoušci Vás vřele přivítali už v utkání v Opavě, to muselo být pro Vás příjemné.
"Byl jsem překvapen, že mě fanoušci přivítali transparentem, že do mě hned vložili svojí důvěru a věří mi, že můžu mužstvu pomoci. To mě postavilo na nohy. Snažím se hrát co nejlépe, aby mužstvo klapalo."

Hrál jste v první a druhé řecké nejvyšší soutěži, neberete trochu druhou českou ligu jako pád o patro níž?
"No, já nevidím rozdíl mezi první a druhou nejvyšší soutěží. Na profesionální úrovni je to i tady. Mě nezáleží na tom, jestli je to první nebo druhá liga, ale spíš na tom, jak je tým profesionální a je důležité, aby byl v týmu kvalitní trénink, kde se hráč může zdokonalovat."

Do Třince jste nepřišel s dobrou fyzickou kondicí. Až v utkání s Čáslaví jste dostal prostor od začátku, jak to s Vámi vypadá po této stránce?
"Ano, už jsem spokojený, fyzička se mi začíná zlepšovat, trenér mi ordinuje několik běhů na patnáct nebo dvacet minut, což je pro mě dobré. Teď už se cítím fyzicky dobře."

Máte nějaký vysněný klub za který by jste si chtěl zahrát?
"Já nemám vybraný nějaký klub, nebo zemi kde bych chtěl hrát. Já chci postoupit kvalitou co nejvýše, abych dosáhl fotbalového vrcholu. Jaké mužstvo to bude, to mě moc nezajímá."

Chtěl jste hrát už od dětství fotbal?
"Už od malička jsem chtěl svůj život spojit s fotbalem a když jsem chodil do fotbalové školy, pořád jsem si hrál s míčem. Moji bratři také začali hrát fotbal, ale neměli chuť v tom pokračovat."

Odkud vlastně pocházíte?
"Pocházím z města Delta, ale narodil jsem se v Enugu. Já mám pět bratrů a jednu vlastní sestru. Pak mám ale dalších šest nevlastních."

Pocházíte z chudé nebo spíše z bohaté rodiny?
"Pocházím z bohaté rodiny. Můj otec byl starosta. Když jsem byl malý, tak mě ve fotbale nechtěl podporovat. V poslední době začal mít nějaké zdravotní problémy a před dvěma lety zemřel."

Tak jako téměř každý fotbalista černé pleti i vy se po brance prezentujete salty, kde jste se to učil?
"My jsme to měli ve škole jako trénink. Někdy jsme hráli fotbal a někdy se učili gymnastiku."

Trenér o vás po zápase s Opavou říkal, že jste chtěl řídit autobus, co je na tom pravdy?
"Já jsem autobus neřídil, ale mám na to řidičák. Když jsem si dělal autoškolu, tak jsme dělali řidičský průkaz na všechno, ale to neznamená, že bych v tom měl mít praxi. Aby jsme ho dostali, museli jsme umět řídit všechno, ať už motorku, auto, či náklaďák. Můj otec měl autobus i motorku. Když jsem byl mladý, tak jsme s bratry zkoušeli jezdit v autobuse, ale později to otec prodal a tak mi zůstaly pouze papíry."

Jak to bylo s vaší rodinou a podporou fotbalu?
"Můj otec neměl rád fotbal. Prakticky mě nechtěl v tom podporovat. Otec začal fotbal brát, až když jsem ho hrál profesionálně, ale když jsem byl mladý, tak mě vůbec nepodporoval. Za to máma od malička věřila, že bude mít doma fotbalistu. Začala volat do jiných států, aby jsem mohl odcestovat a hrát fotbal v Evropě. Tehdy otec začal rozumět, že fotbal není jen tak."

Vaše hra poutá pozornost více klubů, dá se očekávat o vás zájem. Jak dlouho v Třinci vydržíte?
"Já tady nemám problém. Chtěl bych tady zůstat co nejdéle, abych klubu co nejvíce pomohl a to je pouze na rozhodnutí trenéra a ředitele klubu, či se mnou budou chtít i dál spolupracovat. Zatím se na odchod nechystám."

Vaše žena je Slovenka, hrálo roli vašeho nového působiště i blízkost k domovu na Slovensku?
"Tak je to pro mě dobré. je to hlavně kvůli malé, aby se naučila mateřský jazyk, aby jsem se i já zdokonalil ve slovenštině. Já nerozlišuji češtinu a slovenštinu, protože ty jazyky jsou skoro stejné."

A co vy a čeština, popřípadě slovenština?
"Moje žena mi pomáhá, aby jsem si zdokonalil slovenštinu, před příchodem jsem mluvil méně než nyní. Já slovensky rozumím, ale mluvit ještě moc neumím."

Říkal jste, že máte pět nevlastních sester, jak to chodí v Nigérii? Je vaše rodina věřící?
"Můj otec ještě jako věřící nebyl, v Nigérii je tradice, že kdo je bez vyznání a je starší, musí mít minimálně tři ženy. Žil jen s jednou, ale musel mít tři ženy, aby mu zůstalo to postavení jaké měl. On musel ukázat, že se o všechny tři ženy dokáže postarat."

Děkuji za rozhovor.