Koncepční práce po česku. V tom tkví úspěch Teplic

Zdroj: Martin Kovařík

Že se v českém fotbale slovo koncepční práce moc nenosí, je léty omílaným problémem. Sotva se některá hvězdička byť jen malinko rozzáří, ihned putuje o dům dál. Teplice však vsadily na druhou možnost. Ačkoliv byly nabídky na zdejší opory, tým pokračuje ve stejném složení dál. A vévodí Gambrinus lize.

Trenér Jiří Plíšek, který patří mezi nejlepší vyhledávače zahraničních talentů u nás, se před sezónou rozhodl sáhnout do kádru jen minimálně. Ze známějších hráčů na severu Čech skončili prakticky jen útočník Smíšek, či záložník Vaščák.

Ani jeden z nich však již delší dobu neměl týmu co dát. A na jejich místo přišli mladíci z teplické líhně, kteří doplnili sehraný a poměrně dobře poskládaný tým. Později došlo na hostování Davida Kalivody z Brna.

To je vše. Základní sestavy nebo hlavních es na lavičce se přestavba kádru úplně vyhnula. Opory Klein, Ljevakovič či Mahmutovič byli sice žádáni za hranicemi, Teplice však nabídky odmítaly.

„Nemusíme prodávat“ znělo z úst vedení klubu. A udělalo dobře. Výkony fungujícího týmu ještě o hodně stouply. A to i bez výrazných posil.

Mladý tým Jiřího Plíška tak společně s Jabloncem okupuje příčky, které by měly jinak patřit tradičním strůjcům titulů. Sparta i Slavia, které přes léto mohutně obměnili své týmy, však jen zírají s otevřenými ústy z povzdálí.

Ano, koncepční práce, na kterou sází většina světových velkoklubů, by mohla být jednou z možností, jak vybudovat silný tým i v naších končinách. Dokud však budou pokladny čekat na sebemenší zájem zahraničních zájemců, bude k tomu pramálo šancí.

Teplice však ukazují, že je to dobře zvolená cesta. Cesta, která se v Gambrinus lize moc nenosí. A to je zdá se jedna ze základních chyb, díky které je náš klubový fotbal tam, kde je.