OS: Domácí vězení – aktuální téma i ve sportu

Zdroj: uefa.com (ilustrace)

Poskytovatel bezpečnostních služeb Special Service International nedávno vypracoval i obsáhlejší studii, mapující zajištění bezpečnosti při sportovních utkáních fotbalových klubů v Evropě. Studie poukazuje na kvalitu proškolení pořadatelských agentur, kladení důrazu zejména v otázkách vstupních kontrol na stadionu, zefektivnění preventivních programů s mládeží a fanoušky a možnost úpravy zákonů a příslušných trestů ve spojitosti s trestní činností na stadionech. Mimo jiné zohledňuje i rychlé přelíčení s výtržníky, a to přímo na stadionech. Právě v takových případech mohou padat alternativní tresty domácího vězení – nový institut v českém právním řádu.

S trestem domácího vězení jste se možná setkali i v jiné souvislosti – v kauze slavného režiséra Romana Polanského, jehož americká justice na sklonku loňského roku nechala prostřednictvím švýcarských orgánů „pod dohledem“ v jeho chatě. Vzpomínáte si na ty titulky? Alpská chata Romana Polanského se mění v luxusní vězení - Roman Polanski už dorazil do svého domácího vězení – Polanski: Z vazby do domácího vězení! Média tak upozornila na možnost alternativního trestu domácího vězení, který se díky novému trestnímu zákoníku od 1. ledna 2010 zavedl i v České republice.

V kauze režiséra Polanského, jemuž bylo domácí vězení uloženo do doby, než se rozhodne o jeho případném vydání do Spojených států k trestnímu řízení, byl vedle samotného institutu domácího vězení zmiňován i elektronický kontrolní systém, který monitoruje jeho pohyb. Realitou se stává to, co jsme vídali v amerických akčních filmech. Díky elektronickému kontrolnímu systému lze kdykoliv určit lokaci odsouzeného. Ten je zároveň kontrolován speciálně školenými pracovníky.

V České republice půjde o kombinaci osobního dohledu a elektronického kontrolního systému, jehož zavedení se plánuje koncem tohoto roku. Odsouzeného kontroluje Probační a mediační služba. První trest domácího vězení byl uložen již 6. ledna 2010.

„Trest domácího vězení je určen především pro pachatele přečinů, jako jsou nedbalostní trestné činy, dopravní nehody, rvačky, výtržnosti, a to jen pro ty, které nelze označit za chronické recidivisty. Vycházeli jsme z toho, že pokud je potrestán pachatel, nemusí společně s ním trpět i jeho blízké okolí a v neposlední řadě i peněženka daňového poplatníka,“ vysvětluje ministryně spravedlnosti Daniela Kovářová.

Trest domácího vězení se ve Spojených státech rozvíjí od 80. let minulého století. V průběhu 90. let se začal využívat i v Evropě, například ve Velké Británii, Německu nebo nově od září 2009 i v Polsku.

Díky zavedení trestu domácího vězení tak Česká republika v další oblasti srovnala krok s Evropou i světem. Soud může uložit pachateli trest domácího vězení až na dva roky. Při soudním řízení je uložen i náhradní trest odnětí svobody až na jeden rok, pro případ, že odsouzený podmínky trestu domácího vězení nesplní.

Trest domácího vězení ve zkratce znamená povinnost pobývat na určeném místě, nejčastěji doma, v pracovních dnech od 20 do 5 hodin ráno, ve dnech pracovního volna a pracovního klidu celý den. Soud ale může uložit i jiný interval. Odsouzený dál chodí do zaměstnání, má tak možnost splácet případné zaviněné škody, náklady soudního řízení a náklady výkonu trestu domácího vězení ve výši 50 Kč za každý kalendářní den.

Ke konci dubna byly k trestu domácího vězení pravomocně odsouzeny dvě desítky pachatelů. Všechny další informace jsou k dispozici na www.justice.cz.