Lokvenc si zvyká na roli trenéra, ale chce ještě hrát

Zdroj: kicker.de

Šestatřicetiletý útočník řekl, že by chtěl klubu pomoci i na trávníku, protože se stále cítí víc jako hráč, než jako kouč. Bez fotbalu to bývalý český reprezentant vydržel víc než rok. Tehdy skončil v německém Ingolstadtu a s rodinou trávil čas v rakouském Salcburku.

"Pak jsem si řekl, že už toho bylo dost a vrátili jsme se domů," prohlásil Lokvenc. Rozhodl se také vyzkoušet novou profesi, když se z pozice útočníka pomalu posouvá do role kouče. "V Čechách si ale fotbal, a tedy i mistráky, ještě zahraju. Jen je těžké říct kdy,“ usmál se někdejší útočník pražské Sparty.

Po návratu do Česka mělo o jeho služby zájem víc klubů. Nakonec se Lokvenc dohodl s divizním Unionem Čelákovice. "Zavolal mi šéf klubu Václav Tichý. S ním se dlouho znám, navíc jsme oba z Náchoda. Sešli jsme se a došlo k dohodě. Měl jsem rok pauzu, na hraní profesionálního fotbalu už to moc nevypadalo, tak jsem zvolil tuhle variantu," vysvětlil bývalý reprezentant.

V klubu by měl působit jako hrající kouč, ale zatím funguje jen v roli trenéra. Tým pod jeho vedením získal ze dvou duelů jeden bod. Lokvenc nehrál ani v nedělním utkání na Vyšehradě.

"Den před zápasem jsme hráli ve Voticích, já s bývalými spoluhráči ze Sparty odkopal snad sedmdesát minut. Prostě jsem se na to na Vyšehradě necítil, ale zraněný nejsem," upozornil s tím, že se chce ještě vrátit na trávník v roli hráče i v mistrovských soubojích.

"Měl jsem ale fakt dlouhou pauzu. S klukama trénuju, ale ještě se do toho musím dostat. Navíc řadu věcí, když jsem přímo na hřišti, nevidím. To se dostávám jako trenér na druhou kolej."

Na hřišti nepatřil Lokvenc mezi hráče, kteří by nějak emotivně duely prožívali. Jako trenér působí rovněž klidně, muž bez nervů ale není. "Beru to tak, že řvát na hráče je zbytečné. Kluci na hřišti udělají chyby a dobře o nich vědí. Důležité je, aby se z nich dokázali poučit a příště byli chytřejší," má jasno trenér Unionu.

Fotbalové zkušenosti má Lokvenc nejen z českého národního týmu a dresů Sparty či Hradce Králové, ale i ze zahraničních soutěží v Německu, Rakousku, či třeba Švýcarsku. Jaký dojem na něj udělala česká divize?

"Přiznávám, že jsem čekal horší úroveň. Moc fotbalové krásy zápasy někdy třeba nenabízejí, ale mladí kluci ty zápasy odjezdí. Co jsem zatím viděl, tak žádný ze soupeřů nebyl herně lepší než my," poznamenal Lokvenc, který si už po pár zápasech v nové roli na lavičce troufá říct, že trenéřina je těžší než pozice hráče.

"Trenér to má složitější. Všechny chyby z lavičky dobře vidí. Já se ale cítím pořád víc jako hráč, a když budu na trávníku, tak určitě nemůžu zápas koučovat."

Stejně jako Lokvencova kariéra rostla v roli hráče, výš by se chtěl podívat i jako trenér. Nikam ale nespěchá a nějaké mety, kam až by se chtěl v této nové roli dostat, si nedává.

"Nemám nejvyšší trenérskou licenci, musel bych se do ní teprve přihlásit. Je otázkou, zda to k něčemu bude. Tady se stejně točí nějakých dvacet trenérů dokola. Pak bych mohl dopadnout jako Horst Siegl. Ten má trenérskou jedničku a vede Blšany. Na to tu licenci přece nepotřebuji," nechal se slyšet Lokvenc.

"Ale já jako trenér teprve začínám, uvidíme, co bude. Samozřejmě bych se chtěl posunout výš, to je cíl každého a třeba přijde nabídka, abych někde ve vyšší soutěži působil jako asistent," doplnil ohledně trenérských ambicí.

Před nástupem k týmu Unionu Čelákovice si bývalý reprezentant odskočil na dovolenou za moře, společně s rodinou a někdejším spoluhráčem Pavlem Nedvědem. "Dovolená to byla hlavně pro moji rodinu. Chtěl jsem, aby po stěhování z Rakouska přišla na jiné myšlenky. Bylo toho dost. Tak jsme vyrazili do Ameriky, do Sarasoty," líčil Lokvenc.

A s úsměvem dodává: "Já jsem ale byl na soustředění (směje se). Každé ráno jsme tam s Pavlem běhali, pak jsme si šli třeba zahrát golf. V Sarasotě bylo přes den nějakých čtyřicet stupňů. Ale byl tam svatý klid, fakt paráda. Teď jsem ale po deseti letech zpátky v Čechách, tady jsem doma, a už se soustředím jen na divizi a Union Čelákovice."

Vratislav Lokvenc
Datum a místo narození: 27. září 1973, Náchod
Hráčská kariéra (kluby): SK Hradec Králové, AC Sparta Praha, 1. FC Kaiserslautern, VfL Bochum, Red Bull Salcburk, FC Basilej, FC Ingolstadt 04, Slavoj Vyšehrad.
Za národní tým nastoupil v 74 zápasech a vstřelil 14 branek, byl v národním týmu pro EURO 2004 a 2008 i MS 2006. První zápas za národní tým odehrál 6. září 1995.

Čtěte také: Mění se zavedené pořádky?!