Češi v Liverpoolu: Od Bergera, přes Šmicera a Baroše až po Sokolíka

Zdroj: flickr.com

Patrik Berger

Z této trojice působil Berger v Liverpoolu jako první. V roce 1996 přišel z Borussie Dortmund a hned ve svých prvních zápasech si získal srdce fanoušků. Ve druhém utkání (nastoupil z lavičky) dal premiérové góly do sítě Leedsu United. Celkově v prvních 4 zápasech vstřelil 5 gólů. Dvakrát se prosadil totiž ještě proti Chelsea a jednu trefu si připsal proti finskému MYPA. Zaslouženě pak získal cenu hráče měsíce září.

Druhá sezona byla už horší. Bergerovi se nedařilo navazovat na skvělé výkony z první sezony, výjimkou byl hattrick proti Chelsea, a měl spory s koučem Royem Evansem. Chybělo málo a Berger málem přestoupil do Benfiky nebo AS Řím. Příchod nového manažera Gerarda Houliera však všechno změnil. Berger začal opět hrávat a hodně se jako hráč zlepšil. První sezonu pod francouzským lodivodem zakončil s 9 góly.

Pod Houlierem, jak známo, dosáhli mocní Reds největšího úspěchu v sezoně 2000/2001. To totiž vyhráli treble a Berger asistoval na vítězný gól Michaela Owena ve finále FA Cupu proti Arsenalu. Poslední dvě sezony ale levého záložníka s fantastickou levačkou trápila zranění a v roce 2003 pak odešel do Portsmouthu. Za své angažmá v Liverpoolu nastoupil celkem 196krát a připsal si 35 branek. Fanoušci jej dodnes berou jako nejlepšího českého hráče, co kdy oblékal dres jejich milovaného klubu.

A na závěr ještě jedna perlička. Berger během svého 7letého působení v Liverpoolu bydlel v Southportu, Merseyside a jeho sousedem byla největší klubová legenda Kenny Dalglish. „Když jsem se přestěhoval do Southportu, mým sousedem byl Kenny Dalglish. Za rohem bydlel Alan Hansen. Potkal jsem je a byli to normální lidé, ale také mí hrdinové. Pro mě to je nejlepší klub na světě a až skončím s kariérou, řeknu o tomhle svým dětem. Budu hrdý, až jim řeknu, že jsem sedm let byl hráčem Liverpoolu,“ prohlásil pár měsíců po svém odchodu do Portsmouthu pro Sunday Times.

Vladimír Šmicer

Hrdina z Istanbulu. Vždy bude pro fanoušky „Vladi.“ Šmicer působil na Anfield Road v letech 1999-2005 a nesmrtelnost mezi fanoušky a zapsání se do historie tučným písmem mu definitivně zaručil až poslední zápas jeho kariéry v červeném dresu.

Šmicer přišel za 4,2 mil. liber z francouzského Lens jako částečná náhrada za Steva Mcmanamana. Začal hrát s legendární 7 na zádech, později oblékal číslo 11.  První sezona mu úplně nevyšla, měl dlouho problémy přizpůsobit se anglickému stylu hry a míval i drobná zranění. Ovšem sezona snů - 2000/2001, která se Reds nadmíru vydařila, měl pár světlých okamžiků. Nádherný volej do sítě Borussie Dortmund či rozhodující trefu proti Chelsea v samotném závěru v následující sezoně si fanoušci pamatují. Bohužel Šmicera neustále trápila zranění, především bojoval s kolenem.

A proto toho neodehrál tolik, kolik by si přál. V poslední sezoně, první pod Rafou Benitezem dostával důvěru ve vyřazovacích bojích Ligy mistrů, když vždy nastoupil z lavičky. A finále v Istanbulu proti AC Milán, kdy se psala fotbalová historie, a konal jeden magický zázrak, odehrál své poslední utkání. Začal na lavičce, ale kvůli zranění Harryho Kewella z 22. minuty mu dal Benitez prostor už tak brzy. Šmíca nezklamal, naopak byl jedním z hrdinů famózního obratu. Svým gólem snižoval na 2:3 a v penaltovém rozstřelu dal vítězný gól, neboť po něm gólman Dudek vychytal Schevcenka.

„Před finále jsem se nemohl dočkat nástupu. Byl to můj poslední zápas za Liverpool (Benitez se rozhodl, že mu kontrakt neprodlouží, pozn. red.), takže jsem byl odhodlán skončit ve velkém stylu. Byl jsem uvolněný, a to byla moje motivace – odvést dobrou práci v mém posledním zápase za klub. Chtěl jsem si vychutnat velký zápas,“ a taky že vychutnal. Vladi se rozloučil s trofejí pro vítěze Ligy mistrů. Celkem za LFC odehrál 121 zápasů a vstřelil 10 gólů.

Internetový obchod Bigfotbal.cz nabízí tento týden fotbalový set zahrnující dres, trenky a stuplny pro patnáct hráčů se slevou 40 % 

Milan Baroš

Také Milan Baroš zanechal nějakou tu stopu. V roce 2002 ho Liverpool vykoupil z Baníku Ostrava, hned v úvodní sezoně se blýskl 12 trefami. Bohužel i jeho pronásledovala zranění. V následující sezoně nastupoval ještě častěji, pak si ovšem zlomil kotník a byl půl roku mimo. Ve druhé sezoně tak vsítil pouze dvě branky.

Po Euru 2004, kde byl nejlepším střelcem, navázal na formu z Portugalska i v klubu. Odešel Michael Owen, takže mu ubyla konkurence. Vstřelil 13 branek včetně hattricku proti Crystal Palace, ovšem nenastoupil do finálového utkání Carling Cupu proti Chelsea. Chuť si tak spravil až ve finále Ligy mistrů. Tam odehrál 88 minut a nakonec se s týmem radoval z velkého úspěchu. Společně se Šmicerem se stali prvními Čechy, kteří vyhráli LM.

Po sezoně ovšem odešel d Aston Villy. Benitez už s ním nepočítal a Baroš před srpnovým odchodem odehrál svá poslední dvě utkání.

Jakub Sokolík

Nyní v Liverpoolu působí už jenom jeden Čech, a sice 18letý Jakub Sokolík. Ten přestoupil na Ostrovy z Baníku Ostrava v roce 2009, když si jej vyhlédl tenkrát hlavní skaut klubu Eduardo Macia a doporučil ho Rafaelu Benitezovi.

Debut si zažil velký, za rezervu nastoupil v miniderby proti Evertonu a úspěšně uhlídal na pozici stopera Victora Anichebeho, útočníka se zkušenostmi z Premier League. Bohužel i tohoto hráče v minulé sezoně zklátila zranění a dlouho tak chyběl. Až ke konci sezony se opět dostal do hry a několika solidními výkony na sebe opět upozornil.

Včera ho klub zapsal na soupisku pro Evropskou ligu, kde je celkem 42 hráčů, Sokolík je v tzv. listu „B.“ Na rovinu, Sokolík nepatří mezi ty největší talenty v akademii a dlouhé zranění v minulé sezoně mu rozhodně nepomohlo. Jestli někdy dostane šanci v a-týmu, toť otázka, ale spíše se předpokládá, že jakmile mu bude končit kontrakt, tak bude uvolněn.