Včera krátce po poledni se zraky či uši všech fotbalových fanoušků upnuli k losu předkol evropských pohárů. Štěstí se smůlou si zde nacházeli svoje nové oběti a chráněnce. České kluby skončily tak někde mezi. Los nebyl vyloženě krutý, ale že by se dalo skákat radostí, to se také říci nedá.

Opravdový úspěch máme tehdy, když nám ho musí přiznat i závistivci. Citát francouzského spisovatele Francoisa de la Rochefoucaulda jako by pasoval na loňskou úspěšnou sezonu sešívaných. Postup do Ligy mistrů, ligový titul, dokončení stavby stadionu. O těchto úspěších si ostatní kluby mohly pouze nechat zdát. Svěřence Karla Jarolíma ale nyní čeká přetěžká obhajovací sezona.

Železná Sparta. Tímto přízviskem se rádi ohánějí všichni lidé zainteresovaní v letenském klubu. Ať už se ale jedná o hráče, vedení, fanoušky či nejposlednějšího zaměstnance, všichni musejí uznat, že železo začíná pomalu korodovat. Ochranné nátěry v podobě nových trenérů vždy moc dlouho nevydrží. Bude tomu jinak v případě Vítězslava Lavičky?

Úspěch, úspěch, úspěch. Tak se dá hodnotit loňská třetí příčka Baníku Ostrava. Od zisku ligového titulu v roce 2004 ostravský celek neskončil na lepší pozici. Svěřence Karla Večeři tak kromě bojů o přední příčky v domácí soutěži čeká i pohár UEFA. Zvládne Baník boj na několika frontách zároveň?

Vloni třetí, letos třetí od konce. To je stručná vizitka bundesligového VfB Stuttgart. Místo bojů o poháry to letos vypadá na velký boj o holé bytí a nebytí v nejvyšší soutěži. Švábský klub proto povolal na scénu "kouzelníka" ze švýcarské Basileje.